After every party I die

Včerejší koncert IAMX? Naprostá bomba. 36 hodin bez spánku? Uf... ale kvůli nim bych to přežila i podruhé.

I WILL BE PRESIDENT

... V PÁTEK ... V OLOMOUCI ...

Sobí párty

Vpravo nejnovější přírůstek do sbírky. Přicestoval dnes ráno sobí poštou přímo od polárního kruhu. V krabici nebyl sám. Válel se tam v obležení dvou sobích triček.
Spolupracovat s Finlandií chci až na věčnost.

Let's get 40's

Tahle halenka je opravdu pamětnice. Doufám, že se na mě babička nebude zlobit, když příznám, že jí za dva roky bude osmdesát. Chci totiž dokázat, jak moc je tenhle úžasný kousek vintage. Přímo osmdesát mu není, ale babi halenku nosila ve svých třinácti letech, takže skoro :)

Já ji na sobě měla už je to nějaký pátekzpátky, ale po tomto zase na chvíli spatřila světlo světa. Přece jen, takový, dnes už starobylý kousek, nemůžu tahat denně. Ta jahůdková výšivka mě tak okouzlila, že ji chci zachovat i pro příští generace.

Ještě přidám komickou historku. Přiznám se, že ani zdaleka nedosahuji rozměrů postavy třináctileté a tak oblékání vyžaduje jistou dávku gymnastické průpravy a času. Když jsem si halenku vzala v pondělí do školy, tak s úmyslem, že ji vysleču až večer doma. To bych ovšem nemohla narazit v H&M na vytoužené šaty a chtít si je vyzkoušet. Sundat to ze sebe dalo takovou práci, že už došly síly na opětovné navlečení. Zbytek dne strávila halenka v tašce a já ve svetru.

Nemám ráda tři slova. Uniformita, komerce a masa.  Nemám ráda věci, které jsou uniformou masy. Je skvělé, že ať už si oblečete cokoliv, myslíte si cokoliv a chováte se jakkoliv, jsou lidé, kteří si i po roce vzpomenou na okamžik, kdy jste vstoupili do místnosti. Je skvělé, když ti lidé nejsou tři ani čtyři, ale když je jich třicet nebo čtyřicet. Je skvělé, že i po tak dlouhé době si vzpomenou, že tehdy do místnosti vstoupila Osobnost. Teprve tehdy si uvědomíte, že Váš sen měnit svět, se pomalu stává skutečností. Děkuju. Děkuju, že i mezi masou je místo pro nekomerčnost. Děkuju, že svou inspiraci mohu posílat dál. Děkuju, že si nachází příjemce.

Näiden Tähtien alla

Mám ráda věci s příběhem.

Láska je sněhobílá. Láska na první pohled je věčná. Poprvé jsem ji slyšela při cestě autobusem. Dnes, když ji slyším potisící, jsem v tom autobuse znova. Směr Savonlinna.

Je o vánocích. Se sněhem, s teplotami hluboko pod bodem mrazu, tak, jak to Finsko umí. Je o bezdomovcích, o smutných věcech, které bílá peřina dokáže skrýt. Ale i přesto si uvědomíme, že "Liiisa z obchodu s masem už není mladá" a kolik takových Liis je všude kolem nás.... Když ji slyším, doufám v "kousek nebe pro nešťastné."

Menstruační klip o konci světa. Co k tomu dodat.

Now this is not the time or the place for a broken-hearted,
'cause this is the end of the rainbow
where no one can be too sad

No I don't wanna leave
but I must keep moving ahead
'cause my life belongs to the other side
behind the great ocean's waves

Bye bye, Hollywood Hills
I'm gonna miss you, wherever I go
I'm gonna come back to walk these streets again
Bye bye, Hollywood Hills forever

Nejsou to hollywoodské kopce. Je to cesta odkudkoliv. Cesta trajektem, když sleduji vzdalující se helsinský přístav. A na rtech: "Tak zase příště. Žádné navěky sbohem, ale brzy na shledanou." A když dnesk zavřu uči, na tom trajektu budu znovu. Zas a znova. Znova a zas.

Největšími lháři na světě jsou naše nejhorší obavy.
Těmto místům se budu ještě někdy jindy věnovat. Posvátné mohyly starých Sámů. Až nastane můj konec, rozprašte na nich můj prach.

Největší srdcovka. Protože "pod těmito hvězdami" se natáčí film s názvem Život.