Ro(c)kapitulace

Hektolitry vypité vodky, asi tak stejné množství kafe, party na sněhu v šortkách, semestr severosámštiny, černé oční linky a hodiny proseděné v sauně. Moje transformace ve Fina, započatá snad už někdy v plenkách v tomto pomale končícím roce téměř dosáhla vrcholu. Vlastně celý rok 2012 můžu nazvat cestou k roku 2013, protože teprve ten se snad stane dlouho vytouženým cílem.

Moc se těším na události příštího roku a zároveň se jich taky děsím. Čekají mě státnice a po nich těžké rozhodování. Přestanu být konečně tím, kdo vždycky odbočí vlevo? .)

Boty, boty, předplatné ELLE a diář z limitované edice Moleskine STAR WARS. To je jen zlomek toho, co jsem včera našla pod stromečkem. Ani jsem nevěděla, že si toho tolik zasloužím.

A co vy? Měli jste šťastné a veselé?

Dostali jste vysněné dárky?

Mezi všemi vánočními večírky jsem si v pátek udělala čas na výlet do Vídně. Ze všech vánočních trhů jsou právě vídeňské těmi, které mám nejraději.

Pokud nemáte rádi společnost stovek dalších lidí, je nejlepší navštívit je ve všední dny dopoledne. Letos už to pravděpodobně nestihnete, ale pokud jste na vídeňských trzích ještě nebyli, naplánujte si to na příští rok. Trhům před radnicí se máloco vyrovná .)

The Third Candle

Tak teď už je to konečně adventní věnec jen a jen pro mě. Hezky červený, jak to mám ráda .)

Příjemnou třetí adventní neděli, za týden tu máme Štědrý den, těšíte se? .)

The Second Candle

Blava

Budou vánoce a s nimi přichází období vánočních trhů. Jako správný vánoční fanatik si nevystačím jen s návštěvou těch na Svoboďáku, ale nejlíp bude, když za nimi vycestuju někam, kde je sníh bělejší, svařák skořicovější a vánoce vánočtější.

Začala jsem v Bratislavě.

Včera jsem strávila velice příjemný večer započatý žebry na medu, cibulovými kroužky a zakončený dvouhodinovkou v kině. Kamarádku jsem doprovázela na Twilight a musím se přiznat, že se mi to i líbilo. Když od něčeho nečekáte příliš, nakonec to může i příjemně překvapit .)

Co vy a žebra na medu?

A co vy a šílenosti kolem Twilight?

A nakupujete už vánoční dárky?

Romdom

Vidět Neapol a přežít...

Nejen kvůli všudypřítomné neapolské mafii se tradiční úsloví "Vidět Neapol a zemřít" zaměňuje za "Vidět Neapol a přežít", ale vidět Neapol, když vám za zády stoupá dým z dřímajícího vulkánu a do nosu se vám vkrádá zápach síry...

Věčný Řím III

Jen krátce od Pantheonu.

Za okny hrozně fouká a navozuje to ve mě pocit, že dnešek byl jedním z posledních hezkých dní letošního roku. V pátek už budu v Praze, v pátek večer v Brně a po dlouhé době doma. Ale na jaře se zase vrátím .)

Věčný Řím II

Věčný Řím

Ani poprvé, ani naposledy...

Posílám slunečný pozdrav z Říma a Vatikánu .)

Za 50 hodin...

Obžerství II

Jednou fotkou ještě ke Slavnostem jídla z minulého týdne na Svoboďáku.

Kvalita stolování silně pokulhávala, ale kančí se šípkovou a houskovými knedlíky nemělo chybu.

Mimo to jsem ochutnala také tiramisu a makový krém s rumovým aroma. Obojí vynikající a to i přesto, že nenávidím všechno s mákem.

Už teď se těším na další ročník .)

Krátké zamyšlení 18 minut po půlnoci.

Právě jsem se vrátila odtud. Možná trochu delší, než bych si přála, ne úplně to nejlepší, co jsem kdy viděla, ale stále koukatelné. Zaujala mě ale jiná věc. Stále ještě mě překvapuje, kolik lidí je schopných jít na operu v riflích, tričku, teniskách, ať už jen v jednom z těchto kousků, nebo v jejich kombinaci.

Tahle uniforma se mi nelíbí ani v běžném provozu, ale tam ji toleruji. Pro rohlíky ať si člověk chodí v čem chce. Neříkám, že by se do divadla mělo chodit rovnou ve velké večerní, ale nějaká ta úroveň by se udržet mohla.
Jediné, co s tím můžu dělat, je tiše nesouhlasit. Dneska si přece každý může nosit kam chce, co chce. Takže hurá do pohorek a zítra teda na tu Rusalku.

Za drátama...

Protože jsem se v posledních dvou týdnech starala o to, abych v nadcházejícím semestru pokud možno nemusela pohnout ani prstem a stále měla co jíst, nebyl samozřejmě na nějaké přispívání čas.
Takže dneska něco z posledního srpnového víkendu na připomenutí slunečního svitu a teploučka.

Hardegg, Rakousko

Ďábelská hora

Říká si Svatý kopeček. Mikulov z něj máte jako na dlani. Jenže, když už si říkáte, že za další zatáčkou už přece musíte být nahoře, čeká vás těch zatáček ještě nejmíň deset a stoupání zdaleka nekončí.

TripTip: Dolní Kounice

Výletům za hranice ČR dávám do října pauzu a zatím prozkoumávám krásy Jihomoravského kraje. Tak například v pondělí jsme se vydali do Dolních Kounic a původním záměrem navštívit klášter Rosa Coeli. Měla to být už moje třetí návštěva, ale to by nesmělo být právě pondělí a s tím zavírací den na kulturních památkách. Ne, opravdu nás to nenapadlo dřív, než jsme tam přijeli .)

Alespoň jsme se tedy šli podívat na místní židovský hřbitov a můžu vám říct, že pokud se někdy v okolí Dolních Kounic ocitnete, neměli byste se tomuhle místu vyhnout.

Jestli se to dá o místech jako jsou hřbitovy, pomníky padlým vojákům, obětem holocaustu, lidickým mužům říct, tak ano, bylo tam krásně.

Tour de France

Sice jsem strávila několik dní v překrásné Francii, ovšem nebylo to nic romantického na březích Seiny nebo pod Eiffelovkou.
Každý den jinde, najetých téměř tři tisíce kilometrů, nachozených kilometrů naštěstí jen v řádek desítek.
Dny jsem trávila několik metrů pod zemí v pro mě neuvěřitelně příjemných třinácti stupních. Prošla jsem kilometry chodeb, kterými desítky let zpátky pochodovali vojáci a rozvážela se munice.
Ano, Maginotova linie, systém opevnění vybudovaný na východní hranici Francie, určený k obraně proti nacistickému Německu.
Fotek je spousta a taky je velké množství toho, co bych k "Mažinotce" měla říct, takže pokud se najde mimo mě ještě jiný fanda do historie II. světové války, těžkého i lehkého opevnění a vojenské techniky, určitě si přijde na své.
Tuhle dovolenou jsem si opravdu užila, i když vím, že naprostá většina lidí, když do Francie, tak právě jen tu Paříž a ještě tak Cote d'Azur .)

Frederika on the road

Pokud ještě neznáte sobici Frederiku, tak je to moje nejlepší kamarádka. Včera jsem ji posadila na řídítka a sjely jsme spolu polovinu Znojemského okresu. A v únoru společně pojedeme do Laponska pozorovat polární záři. V sámské chatrči se zabalíme do kožešin a budeme popíjet vodku. Už teď mi dovolila, že můžu použít její polovinu kufru a vzít si tak o dva páry víc bot.

Každému přeji, aby taky našel svoji Frederiku .)

La Ligne Maginot

To takhle přijedete obdivovat válečné opevnění a největší atrakce se najednou stane z okolo pasoucího se dobytka. Ta pevnost, ať si klidně spadne .)

Bonjour, deux baguettes s'il vous plait

U vody

Konečně jsem si stoprocentně jistá, že Trhač umí plavat. Nacpat ho do té vody mi málem utrhlo srdce, ale já prostě potřebovala vědět, že můj pes není ta výjimka, co potvrzuje pravidlo, že každý pes přece umí plavat.

The New in

Boty, co už nikdy nesundám a chlap, co bych ho nikdy nevrátila zpátky.